Co je míra přirozeného zvýšení?

Každý den po celém světě se rodí některé děti a někteří lidé umírají z různých důvodů. Míra přirozeného přírůstku se týká rozdílu mezi surovou porodností a hrubou mírou úmrtnosti dané populace. Hrubá porodnost se týká celkového počtu živě narozených dětí ročně mezi populací 1 000 obyvatel středního věku. Naproti tomu hrubá míra úmrtnosti se týká celkového počtu úmrtí, kteří zemřou z jakýchkoli důvodů na 1000 osob. Při výpočtu míry přirozeného přírůstku se doporučuje vyloučit jak migraci, tak migraci.

Jak se vypočítá míra přirozeného zvýšení?

Vzorec použitý k odvození míry přirozeného přírůstku je běžný, aby se zabránilo protichůdným hodnotám ze zemí celého světa. Světová zdravotnická organizace (WHO) získává všechny vypočtené hodnoty pro každou zemi na celém světě, aby jim pomohla naplánovat, jak pomoci různým zemím. Alarmující nárůst populace subsaharské Afriky v důsledku pomalého rozvoje infrastruktury ovlivňuje jejich přirozený nárůst. WHO používá hodnoty míry přirozeného přírůstku k vyhodnocení toho, co peněžní, lidské zdroje a technická pomoc mohou těmto zemím poskytnout.

Míra přirozeného přírůstku se rovná;

{Hrubá míra porodnosti - míra hrubé smrti} / 10

Hodnoty míry porodu a úmrtí jsou pro každých 1000 osob a řešení výpočtu je v procentuálním vyjádření.

Příklad výpočtu přirozeného přírůstku

Pokud má země hrubou míru porodnosti 36, 79 a hrubou míru úmrtnosti 6, 95;

Míra přirozeného přírůstku = {hrubá míra porodnosti - hrubá míra úmrtnosti} / 10

= {36, 79-6, 95} / 10

= 2, 984%

Míra přirozeného přírůstku země se tak stává 2, 984%.

Podle celosvětových statistik v roce 2016 je průměrná hrubá míra porodnosti 18, 5 na 1000 osob, zatímco průměrná hrubá míra úmrtnosti je 7, 8 na 1 000 ročně. Průměrná globální míra přirozeného růstu v roce 2016 tak činila 1, 07%.

Jaký je rozdíl mezi růstem populace a mírou přirozeného zvýšení?

Jak již bylo zmíněno dříve, při určování míry přirozeného přírůstku země jsou zohledňovány pouze faktory porodnosti a úmrtnosti. Studie však ukazují, že plodnost populace ovlivňuje také porodnost. Na druhé straně sociální vybavenost, jako jsou zdravotnická zařízení, ovlivňuje úmrtnost. Při výpočtu míry přirozeného přírůstku jsou vyloučeny migrace a migrace. Populační růst je však praktičtější a zahrnuje migrační vzorce lidí v dané populaci. Studie ukazují, že migrační vzorce mají vliv i na míru přirozeného růstu, i když v menší míře. In-migrace zvyšuje míru přirozeného růstu, zatímco out-migrace snižuje míru přirozeného růstu.

Význam míry přirozeného zvýšení

Míra přirozeného nárůstu je významná pro každou zemi. Vyžaduje se pro realizaci projektů a plánování pro obyvatelstvo. V modelu demografického přechodu (DTM) se míra přirozeného přírůstku používá k zařazení zemí na základě cyklů tempa růstu populace. Demografické studie vysvětlují, jak tempo růstu populace souvisí s ekonomickým rozvojem země nebo regionu.

Rozvinuté země a rozvojové země mají jasný rozdíl založený na míře, v jaké jejich populace roste. Populační růst rozvojových zemí je vyšší než v rozvinutých zemích. Zvýšené populace se potýkají s problémy, jako je špatné plánování a nedostatek odpovídajících zdrojů. Rozvinuté země jako Německo a Čína vykazují negativní nebo neutrální míru přirozeného růstu. V těchto zemích jsou zavedeny právní předpisy omezující počet dětí narozených v rodině. Tyto právní předpisy pomáhají zemím při plánování jejich obyvatelstva. Občané těchto zemí proto dostávají odpovídající zdroje.

Demografický model přechodu (DTM)

Je ironií, že většina rozvinutých zemí má navzdory neutrálnímu či negativnímu přirozenému nárůstu stále rostoucí populaci. Příčinou vysokého růstu je masivní příliv imigrantů. I přes příliv jsou zdroje stále dostačující z důvodu nízké úmrtnosti. Výsledkem je, že národy mají vyšší životnost. Kromě toho obyvatelé dostávají dostatečnou lékařskou péči vždy, když onemocní. Model demografického přechodu je model, který pomáhá při popisu úmrtnosti.

DTM má pět fází. Rozvojové země zaujímají dřívější fáze 1-3 v DTM. Oni drží tuto skupinu kvůli jejich vysoké plodnosti, která překládá se přímo do zvýšených surových porodů. Rozvinuté země většinou zabírají fáze 4 a 5 modelu a mají nižší, ale stabilní produktivitu. Nízká míra plodnosti má za následek nižší populační růst ve srovnání s rozvojovými zeměmi. Příčiny vysoké úmrtnosti v rozvojových zemích jsou akutní onemocnění, zatímco populace vyspělých zemí většinou zemřou na chronická onemocnění. Kvůli tomu, bývalé zkušenosti vyšší úmrtnost než druhá.

Faktory ovlivňující míru přirozeného zvýšení

Infrastruktura země je jedním z klíčových faktorů, které mohou ovlivnit míru přirozeného růstu. K tomuto efektu dochází, když vládní politiky fungují ruku v ruce s infrastrukturou. Zavedené politiky mohou buď vést ke zvýšení porodnosti nebo ke stálému snížení porodnosti ročně. Například Čína přišla se systémem, v němž by každá rodina měla mít pouze jedno dítě. Jednalo se o strategii snižování porodnosti, míry přirozeného nárůstu a tím i poklesu jejich populace. Strategie byla způsobena nerovnováhou mezi porodností a úmrtností. Politika Číny byla úspěšná, protože je to nyní rozvinutá země, která může svým obyvatelům poskytovat potřebné služby, což vede ke snížení míry úmrtnosti.

Dobrá infrastruktura ve vyspělých zemích je spojena s nejlepšími službami, které podporují životy jejich občanů. Jejich občané mohou pohodlně podporovat rodiny, poskytovat odpovídající mateřskou a dětskou zdravotní péči, zajistit zdravý život pro své ženy a poskytnout jim nejlepší vzdělání. Při všech těchto opatřeních pravděpodobně klesne míra úmrtnosti a úmrtnost matek.