Které země hraničí s Libanonem?

Libanon je země ležící v západní oblasti Středního východu, kde pokrývá celkovou plochu 4 036 mil čtverečních. Tato země je úzce tvarovaná, se 140 km dlouhým pobřežím protékajícím k okraji Středozemního moře. Protože jeho globální pozice, to bylo často považováno za obchodní spojení mezi východní Asií a středomořskými zeměmi. Libanon má počet obyvatel více než 6 milionů osob, z nichž přibližně jedna třetina žije v hlavním městě Bejrútu a jeho okolí. Dva hlavní geografické rysy této země jsou Biqa údolí a Libanon hory.

Libanon sdílí mezinárodní hranice se Sýrií a Izraelem. Tento článek se blíže zabývá těmito hranicemi a vztahem mezi těmito zeměmi.

Sýrie

Hranice sdílená mezi Libanonem a Sýrií se táhne celkem 233 mil, což z ní činí nejdelší mezinárodní hranici v Libanonu. Tato hranice leží napříč severním a východním regionem Libanonu, počínaje Středozemním mořem v nejseverozápadním bodě této země. Odtud se hranice pohybují ve vnitrozemí východním směrem a pak se otočí na jih, než dorazí k jezeru Qattinah v Sýrii. Hranice pokračuje v jihozápadním směru, procházet přes Mount Hermon předtím, než dosáhne hraniční hranice mezi Libanonem, Sýrií a Izraelem. Tato trojstranná hranice je sporná, nicméně, dělat k izraelské okupaci v Golanských výšinách.

Velká část severní části hranice mezi těmito dvěma zeměmi vede podél řeky Kebir, která je také známá jako Nahr al-Kabir al-Janoubi. Tam, kde se hranice ohýbají na jih, následuje především pohoří Anti-Libanon, které vede nejvyšším bodem v této oblasti. Toto pohoří má délku kolem 93 mil. Přímo na západ od těchto hor leží dříve zmíněné údolí Biqa v Libanonu.

Mandát pro Sýrii a Libanon nejprve oficiálně definoval hranici mezi Libanonem a Sýrií po konci první světové války (WWI), když Osmanská říše byla rozpuštěna. Francie ovládala tuto obecnou oblast dokud ne 1943, když Libanon a Sýrie deklarovali jejich nezávislost. Později, v roce 1976, začala Sýrie vojenskou okupaci Libanonu, když Libanon zažil politickou zmatku v důsledku své občanské války. Tato okupace pokračovala dokud ne 2005, ačkoli hranice nebyla oficiálně definovaná v té době. Ve skutečnosti, některá území mezi těmito dvěma zeměmi zůstanou ve sporu dnes. Jeden příklad tohoto sporu je město Deir El Aachayer. Ačkoli velmi přijímaný jako území Libanonu, syrská vláda pokračuje položit požadavek k této oblasti.

V roce 2017 byl znovu otevřen hraniční přechod mezi guvernorátem Baalbek-Hermel v Libanonu a městem Homs v Sýrii. Když byl tento přechod znovu otevřen, hranice mezi těmito dvěma zeměmi byla posunuta o několik mil. Tento krok pracoval na umístění komunity syrských uprchlíků na území Libanonu. Vládní představitelé uvedli, že otevření tohoto hraničního přechodu bylo snahou řídit pohyb uprchlíků, kteří prchali před válkou v Sýrii.

Izrael

Hranice mezi Libanonem a Izraelem trvá celkem 49, 1 mil a nachází se na jižním konci Libanonu. Začíná na pobřeží Středozemního moře a pohybuje se na východ až těsně před městem Malkiya, kde hraniční čára vede severním směrem. Poté pokračuje směrem na sever a prochází severně a východně od města Kfarkela v Libanonu. Po tomto umístění, hranice mezi těmito dvěma zeměmi klesá k jihu až do dosažení Golanských výšin oblast, který je velmi zvažován území Sýrie. Izrael však tento region tvrdí a tvrdí, že jeho hranice s Libanonem končí na horu Hermon. Tato míra 49, 1 míle nepovažuje oblast Golanských výšin, která je obsazena izraelskými silami, za součást území Izraele. Pro země, které uznávají tuto okupaci jako legitimní, je hranice Izraele a Libanonu považována za poněkud delší. Oblast Golanských výšin, nicméně, je v sporu mezi Izraelem a Sýrií a byl v tomto stavu od pozdních šedesátých lét.

Většina hranic mezi Libanonem a Izraelem byla definována v roce 1949 jako součást dohody o hranicích příměří na konci arabsko-izraelské války. Tato hranice je označována jako zelená čára. Umístění hranic mezi těmito dvěma zeměmi velmi zůstalo stejné dokud ne šest-válka dne v roce 1967, když Izrael vzal kontrolu nad Golanskou výšinovou oblastí od Sýrie. V roce 1978, izraelské síly napadly Libanon v odezvě na útoky země udržovaly v rukách organizace Palestiny osvobození. Během této invaze Izrael obsadil velkou část jižního území Libanonu. Libanonská vláda požádala o pomoc OSN a tato invaze pak byla zprostředkována touto mezinárodní organizací, která vyzvala Izrael k odstranění svých vojsk. O několik let později vytvořila OSN hranici mezi těmito dvěma zeměmi známou jako Modrá čára. Tato Modrá čára byla využita k určení, zda Izrael následoval příkazy stáhnout své jednotky. Úplné stažení izraelských vojsk nenastalo až do května 2000. Zelená linka a modrá linka jsou téměř totožné, ačkoli žádný byl zamýšlel sloužit jako formální nebo oficiální hranice mezi těmito dvěma zeměmi.

Násilí podél hranice mezi Libanonem a Izraelem však neskončilo. V důsledku bojů mezi libanonskými a izraelskými silami bylo na této hranici ztraceno několik životů. V některých případech se toto násilí týkalo pouze ozbrojených vojsk. V jiných případech se však do těchto útoků zapojili civilisté. Během jednoho takového útoku v srpnu 2010 libanonská vláda uznala, že její síly napadly izraelské síly, které se nacházely na izraelské straně Modré čáry. V té době však libanonská vláda tvrdila, že některé libanonské území bylo při tvorbě tohoto vymezení ztraceno Izraeli. Útoky na izraelské síly se podle libanonské vlády objevily na zemi, která by měla patřit Libanonu. Tato událost, stejně jako několik dalších, naznačuje, že spor o pohraniční umístění mezi těmito dvěma zeměmi pokračuje.