Náboženské víry v Ázerbájdžánu

Ázerbájdžán je sekulární zemí, která svým občanům umožňuje svobodu náboženského vyznání. Ázerbájdžán oddělil státní záležitosti od náboženských činností, které neuznávají víru jako státní náboženství. Všechny náboženské přesvědčení v zemi jsou tedy před zákonem stejné. Vzdělávací systém byl také sekularizován. Islám je nejběžnějším náboženstvím, kdy asi 93% celkového počtu obyvatel dodržuje jednu ze dvou hlavních forem islámu - sunnitů a šíitů.

Náboženské víry v Ázerbájdžánu

Shia islám

Šiitský islám je vedoucí náboženskou vírou, kdy 80% obyvatel země dodržuje víru a činí ji tak druhou největší šiitskou populací na světě. Pevnosti pro šíitský islám byly hlavně v oblastech kolem Lenkoranu a Baku. Někteří Ázerbajdžánci byli během 16. století přeměněni na šíitský islám. Během stejného období, Shia byl deklaroval státní náboženství Ismail já Safavid dynastie. Prosazení státního náboženství vytvořilo konflikt mezi šíity a Sunni nakonec vést k migraci sunnitských muslimů v 19. století, opouštět Shia jako největší muslimská víra v zemi.

Sunnitský islám

Sunnitský islám je druhým vedoucím náboženským vyznáním v Ázerbájdžánu s následným 13% celkového počtu obyvatel. Islámská skupina se liší od šíity tím, že věří, že Prorok Mohamed nezvolil nástupce. Sunnitští a šíitští muslimové jsou v neustálém konfliktu v různých islámských zemích na základě svých přesvědčení a praktik vedoucích k migraci sunnitů z Ázerbájdžánu. Sunnitští muslimové se nacházejí hlavně v severních částech země. Konverze do sunnitského islámu proběhla kolem 16. století.

Pravoslavné křesťanství

Ortodoxní křesťanství je třetí největší náboženská víra a náboženství menšiny, s následováním úhrnu 3% populace. Ruská pravoslavná církev byla první, která byla založena po rusko-perské válce 19. století. Gruzínské ortodoxní je jiné ortodoxní křesťanské společenství v zemi. Většina přívrženců byla přeměněna z islámu a byla pronásledována během sovětského období, během něhož byla náboženství potlačena.

Ateismus nebo agnosticismus

Ázerbájdžán je považován za jednu z nejvíce ireligantických muslimských zemí, kde většina lidí nemá žádný vztah k náboženství. Přibližně 1% populace je ateista nebo agnostic cvičit žádnou formu uctívání. Ateismus a agnosticismus v Ázerbájdžánu byly přičítány světské povaze země.

Jiné křesťanské náboženské víry

Ázerbajdžán má také několik dalších menších křesťanských označení včetně apoštolského, římského katolíka a protestanta, které dohromady tvoří asi 1% celé populace v zemi. Apoštolská komunita je největší s různými zařízeními včetně arménské apoštolské církve. Římský katolicismus má méně než 1000 přívrženců hlavně v oblastech obklopovat Baku.

Náboženská nesnášenlivost V Ázerbájdžánu

Azerbajdžán je sice sekulární zemí s vysokou náboženskou nesnášenlivostí, ale vláda byla obviněna z toho, že popírá některým náboženským skupinám práva působit v zemi, včetně svědků Jehovových, baptistů a členů shromáždění Božích. Hinduismus, Zoroastrianism, Judaismus, a Baha'i jsou jiná menší náboženství v Ázerbajdžánu tvořit asi 1% populace v zemi.

Náboženské víry v Ázerbájdžánu

Hodnost	Systém víry	Podíl obyvatelstva v Ázerbájdžánu
1	Shia islám	80%
2	Sunnitský islám	13%
3	Pravoslavné křesťanství	3%
4	Ateismus nebo agnosticismus	2%
5	Apoštolský, římský katolík, protestant, a jiné formy křesťanství	1%
	Další víry	1%