Největší přispěvatelé do globálního oteplování ve světě po zemi
Přibližně dvě třetiny veškerého průmyslového metanu a oxidu uhličitého uvolněného do atmosféry od roku 1854 lze vysledovat na spalování fosilních paliv a výrobu cementu. V posledních desetiletích se vědcům podařilo s jistotou vysledovat, kolik klimatických změn může být přímo vázáno na lidské činnosti, zejména na spalování fosilních paliv. Emise oxidu uhličitého z lidských činností jsou bohužel nyní vyšší než kdykoli v lidské historii, což dále zhoršuje „skleníkový efekt“ přispívající ke globálnímu oteplování a důsledky změny klimatu. Nedávná data ukazují, že globální emise oxidu uhličitého byly v roce 2011 150krát vyšší než v roce 1850.
Protože spalování fosilních paliv je obvykle známkou těžkého průmyslu, emise oxidu uhličitého mohou také sloužit jako metoda měření ekonomického růstu země. Snížení globálních emisí skleníkových plynů je však důležitým cílem nejen ekologů, ale každého státu humanitárního a environmentálně orientovaného státu. V současné době 192 zemí přijalo Kjótský protokol, jehož cílem bylo, kromě mnoha dalších cílů, snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů o 55% oproti úrovni z roku 1990.
V dnešním světě mají zavedené ekonomiky velké, ale ubývající uhlíkové emise, zatímco nové ekonomické giganty v rozvojovém světě rychle zvyšují své emise.
Čína
Čína vyprodukuje téměř dvojnásobek emisí skleníkových plynů jako USA, což v roce 2006 předstihlo jako světově největší přispěvatel k atmosférickému oxidu uhličitému. V současné době představuje země přibližně 23 procent všech globálních emisí CO2. Vláda Spojených států odhaduje, že v důsledku velké reformy bude Čína zdvojnásobit své emise do roku 2040, a to díky velké závislosti na fosilních palivech pro výrobu oceli a elektřiny. Až donedávna Čína váhavě stanovovala cíle pro emise, které i nadále rostou, i když pomaleji.
Spojené státy
Spojené státy nikdy neuzavřely žádnou závaznou smlouvu, která by omezila emise skleníkových plynů, ale snížila více emisí oxidu uhličitého než kterýkoli jiný stát. Země je v tempu, aby splnila závazek Obamovy administrativy z roku 2009 snížit do roku 2020 emise CO2 o 17%.
Emise CO2 bohužel v posledních letech vzrostly, protože země bojuje o zotavení z recese, která začala v roce 2008. Administrativa prezidenta Obamy nebyla vždy získána podpora Kongresu, protože prostředky k dosažení rovnováhy mezi ekonomickým pokrokem a snižováním emisí ne vždy jde ruku v ruce a různé politické frakce navrhují výrazně odlišné strategie, jak to nejlépe udělat. Většina právních předpisů o „čistém ovzduší“ v této zemi se zaměřila na zlepšení spotřeby pohonných hmot v automobilech a snížení emisí uhlíku ze stávajících a nových elektráren.
Indie
V následujících letech plánuje Indie zdvojnásobit svou produkci uhlí, aby nakrmila národní rozvodnou síť, která trpí stále častějším výpadkem elektřiny. Národ čelí obtížné výzvě, jak omezit své skleníkové plyny, a to i v době, kdy stále roste počet obyvatel a hospodářství. V roce 2010 se země dobrovolně zavázala, že do roku 2020 sníží emise uhlíku o 20–25% z úrovně roku 2005 (ve srovnání s ekonomickým výkonem).
Stručně řečeno, pokud jde o čisté emise oxidu uhličitého,
Největší přispěvatelé do globálního oteplování ve světě po zemi
- Zobrazit informace jako:
- Seznam
- Zmapovat
| Hodnost | Země | globálních emisí CO2 |
|---|---|---|
| 1 | Čína | 23, 43% |
| 2 | NÁS | 14, 69% |
| 3 | Indie | 5, 70% |
| 4 | Ruská Federace | 4, 87% |
| 5 | Brazílie | 4, 17% |
| 6 | Japonsko | 3, 61% |
| 7 | Indonésie | 2, 31% |
| 8 | Německo | 2, 23% |
| 9 | Korea | 1, 75% |
| 10 | Kanada | 1, 57% |
| 11 | Írán | 1, 57% |
