25 zemí s nejmenší osobní svobodou

Co znamená osobní svoboda? Aby měl občan v rámci státu plnou osobní svobodu, musí mít svobodu pohybu, vlastnictví soukromého vlastnictví a bezpečnost, svobodu vyjadřování nesouhlasných názorů a právo na spravedlivý nestranný soudní proces. Toto jsou neochvějné pilíře datového souboru poskytovaného indexem legatum prosperity. Vydání žebříčku Osobní svobody této organizace měří, jak moc vlády různých zemí umožňují svým občanům žít svůj život bez nadměrných limitů. Index používá multifaktorový systém hodnocení, protože není tak jednoduché, jak jednoduše uvést, zda národ poskytuje občanům osobní svobodu nebo ne. Vzhledem k tomu, že zvažuje, že zvažuje více kritérií, která musí být splněna, aby byla osobní svoboda považována za přítomnou, je hodnocení Legatum zvláště nulové. Vláda může poskytovat svobodu pohybu, ale zároveň má nespravedlivý soudní systém. V rámci takového systému, čím více ustanovení bude splněno, tím vyšší bude hodnocení země pro osobní svobodu. S přihlédnutím k proměnným tolerance vůči přistěhovalcům a menšinám, občanské svobodě a svobodné volbě a spokojenosti se svobodou volby si index bere každý z nich jako vážené koeficienty a kombinuje je do celkového skóre. S ohledem na závěry indexu jsme se podrobněji podívali na tři země, o nichž se předpokládá, že mají pro své populace nejmenší osobní svobody.

Které země mají nejmenší osobní svobodu?

Súdán

Súdán se nedávno rozdělil s nižší polovinou v roce 2011, kdy Jižní Súdán získal samostatnost a nezávislost. Bývalý Súdán měl dvě odlišné etnické skupiny, často klasifikované jako „arabské“ a „africké“. Jižní Súdán byl obýván různými etnickými africkými skupinami. Politická moc a zdroje byly soustředěny na severu, takže Jižní Súdán byl extrémně marginalizován. I když existovala jako jedna země, Súdán byl sužován násilím a občanskou válkou. Současný prezident post-separačního Súdánu Omar Al Bashir má za to zatýkací rozkaz, který vydal v roce 2009 Mezinárodní trestní soud pro plánování a provádění masových vražd a znásilňování v Dárfúru. Dnes je však stále prezidentem. Moc v Súdánu je stále soustředěna do rukou malé skupiny elit a zdroje jsou sotva zajištěny mimo hlavní město. Skutečnost, že prezident země je žádoucí pro zločiny proti lidskosti, je symbolickým důvodem, proč má své postavení. Nedostatek zdrojů a osobní svobody a přebytek korupce a násilí slouží k tomu, aby se Súdán stal jednou z nejméně svobodných zemí na světě. Jedním ze základních principů osobní svobody je svoboda vyjádřit své přesvědčení a názory. S prezidentem Omarem Al Bashirem, který organizuje genocidu ve své vlastní zemi, lze usuzovat, že vedení občanů neuvažuje o osobních projevech občanů.

Jemen

Jemen je již několik let na pokraji občanské války mezi povstalci Houthi, kteří následují odvětví šíitského islámu nazvaného Zaidismus a jemenská vláda, stejně jako někteří členové sunnitské větve islámu. Vláda je považována za slabou a velké oblasti země jsou nyní pod kontrolou Houthi, která aktivně pracuje na získání více území a moci. Vláda nemůže svým občanům poskytnout dostatečné zdroje, protože má co nabídnout. Jemen byl pevností pro několik teroristických skupin, včetně al-Káidy, z nichž se daly do pořádku jejich násilné činy, a výsledkem byla země, která byla zničena. Zatímco hodnocení Jemenu může být spravedlivé, je třeba poznamenat, že zde není jen proto, že vláda svým občanům nedovoluje osobní svobodu. Existují i ​​další faktory a navíc se zdá, že v současné době jemenská vláda ani nemá k dispozici nástroje a infrastrukturu, které jsou nezbytné k zajištění těchto svobod.

Afghánistán

Dokonce iv klidu po Talibanu není Afghánistán osvobozen od porušování lidských práv. Ačkoliv má země ve své ústavě technický článek, jehož cílem je ochrana svobody projevu, bylo hlášeno ohrožení a obtěžování novinářů a osobností veřejného života. To také bylo říkat, že problém korupce roste v Afghánistánu dnes. Korupce může odkazovat na cokoliv od malého rozsahu k nespravedlivému policejnímu sboru. Dalším typem korupce, který se v Afganistánu rozvíjí, je zabírání půdy, které se týká získávání půdy ve velkém měřítku.

Co lze udělat pro zlepšení osobních svobod?

Podobně jako problémy ovlivňující osobní svobody jsou komplikované, řešení je s největší pravděpodobností také. Bohužel, v zemích, kde je ekonomická nejistota a korupce pociťována na nejnaléhavějších úrovních, jsou často populace lidí, jejichž základní lidské potřeby nejsou naplňovány. V těchto případech může být obtížné řešit takové otázky, jako je svoboda tisku nebo úplatkářství, které je sice důležité, ale může být minimalizováno dalšími hlavními problémy, jimž dotyčná země čelí, například válkou. Je však možné, že země, které zažívají nízkou míru osobních svobod, se postupně postupně mění.

Nejvíce chybí svobody

Hodnost	Země	Legatum Index prosperity Index osobní svobody
1	Súdán	149
2	Jemen	148
3	Afghánistán	147
4	Eypt	146
5	Mauritánie	145
6	Írán	144
7	Rusko	143
8	Irák	142
9	Alžírsko	141
10	Středoafrická republika	140
11	Čína	139
12	Tádžikistán	138
13	Svazijsko	137
14	Čad	136
15	Saudská arábie	135
16	Demokratická republika Kongo	134
17	Bělorusko	133
18	Pákistán	132
19	Libye	131
20	Etiopie	130
21	Kamerun	129
22	Kazachstán	128
23	Bahrajn	127
24	Jordán	126
25	Angola	125